Možná jste již slyšeli o pozitivních účincích jógy na zmírňování bolestí zad, imunitu či dobré fungování vnitřních orgánů. Již méně se ale ví o tom, jak jóga řeší jeden ze zásadních neduhů moderní společnosti, kterým je chronický stres.
Stres jako takový je přirozená a žádoucí reakce našeho organismu na hrozící nebezpečí. Při stresu dochází k celé kaskádě nervových a hormonálních dějů, které v nás aktivují mód „uteč nebo bojuj“. Jednoduše řečeno, stres chránil naše prapředky před pozřením šavlozubým tygrem. Výhodou lovce a sběrače ale bylo, že tyto situace nezažíval permanentně a jeho organismus měl vždy dostatek času na regeneraci a návrat do normálu.
Dnes nám již šavlozubec po krku nejde, musíme ale čelit jiným výzvám. Ty sice nebývají život ohrožující, zato jsou mnohem častější a všudypřítomné. Organismu je celkem jedno, zda nám hrozí zašlápnutí mamutem nebo že nestíháme odevzdat projekt. Tělo reaguje, jak je zvyklé, a chronický stres tak kromě psychické nepohody dlouhodobě negativně působí na zdraví celého organismu.
Jóga – vnímání těla a dech
Při praxi jógy, a to zejména v její dynamičtější podobě, dochází k produkci endorfinů, které v nás vyvolávají pocity štěstí. Endorfiny jsou vyplavovány při většině pohybových a sportovních aktivit. Jóga jde ale dál a její působení je komplexnější. Jedná se zejména o vliv na nervový systém a potažmo celý organismus prostřednictvím vědomé pozornosti, specifické práce s tělem a dechem.
Chronický stres souvisí s dlouhodobým drážděním sympatického nervového systému, který organismus aktivuje. V opozici stojí parasympatikus, který je zodpovědný za zklidnění. Oba systémy by měly být v rovnováze. Vzhledem k různým výzvám, které na nás klade život v moderní společnosti tomu ale tak nebývá. Jógová praxe svými postupy pomáhá funkci parasympatiku stimulovat, zpomalí se dech, zklidní se tep. Je známo, že ve stresu dýcháme rychle a mělce. Vědomým prohloubením a zpomalením dechu pak lze se stresem efektivně bojovat.
Součástí správné jógové praxe je ale i neustálá snaha o vnímání a vědomé používání těla, což pomáhá zaměřovat mysl jedním směrem a tím jí i zklidňovat. V józe se najde řada společných rysů s metodou mindfulness, která je v současnosti velmi doporučována právě při zvládání stresu.
Lekce jógy jsou tréninkem pro každodenní život, kdy se snažíme vnímat svůj pohyb, dech a myšlenky, zkrátka žít co nejvědoměji. Jedna nebo dvě lekce týdně nás před stresem zcela neuchrání, ale každý krok správným směrem se počítá. Už jen vytržení z pracovní rutiny, kdy je člověk schoulený u počítače a řeší pracovní problémy, za to stojí. Naše snažení by každopádně nemělo začínat a končit na jógové podložce.
Autor: Ladislav Kleger